Historie školy

Gymnázium, Havířov - Podlesí, p.o. je jedním ze dvou havířovských gymnázií, má za sebou více než šedesátiletou tradici a významné specifické postavení ("Horní gymnázium") v rámci mikroregionu města a jeho okolí, do lavic usedá již třetí generace žáků, jejichž rodiče nezřídka jsou absolventy školy a gymnázium považují za svou alma mater.

Doslova před očima se měnila školní budova, která byla na konci šedesátých let minulého století ušita horkou jehlou, aby v co nejkratší době od myšlenky na její výstavbu mohla pojmout masu mladých vzděláníchtivých lidí tehdy dynamicky rostoucího města.

 První větší investicí bylo vybudování krásného venkovního sportovního areálu v roce 2005, po roce 2010 pak nastal doslova rekonstrukční boom. Za pomocí vlastních investičních prostředků, finančních prostředků Moravskoslezského kraje a zapojením školy do evropských projektů mohly  být provedeny úpravy, které školu posunuly v materiální oblasti na mnohem vyšší úroveň.

Od října 2014 do dubna 2015 byla provedena nejrozsáhlejší úprava budovy školy od dob jejího uvedení do provozu v roce 1969. Zateplení a nový elegantní kabát naprosto změnily venkovní ráz školy, stojící na samém kraji města, tam, kde městská zástavba přechází v zeleň havířovského lesoparku. Letitá šeď panelové budovy za chvíli vymizí z našich pamětí.

 Dnes, na konci šesté dekády své existence, nabízí gymnázium příjemné a kulturní prostředí učitelům pro jejich práci a studentům pro vzdělávání. Dokonale vybavenými odbornými učebnami naše gymnázium splňuje požadavky moderního středoškolského vzdělávání.

Havířov už není městem mladých, jak byl nazýván před třiceti lety. Je poznamenán každoročním úbytkem počtu obyvatel, stejně jako ostatní města dnes již skoro bývalé hornické oblasti. Mladí lidé odcházejí do míst, kde se jim nabízí více příležitostí pro pracovního uplatnění. Naši absolventi se po ukončení vysokoškolských studií ne vždy vracejí do rodného Havířova.

 Do 21. století vstoupila škola jako gymnázium s výraznou převahou tříd osmiletého studia. Každoročně byly přijímány dvě třídy osmiletého gymnázia a jedná třída gymnázia čtyřletého. Na začátku druhé dekády dochází vlivem negativní demografické situace v Havířově k přehodnocení tohoto dlouhodobého záměru vzdělávání. Současný parametr počítá s každoročním přijetím jedné třídy osmiletého gymnázia a do dvou tříd gymnázia čtyřletého. V posledních třech letech reguluje počet otevíraných tříd zřizovatel školy, tedy Moravskoslezský kraj. 

 Doba, kdy školní budova praskala ve švech a ve dvaceti třídách se vzdělávalo přes šest set studentů, je minulostí. Za dva tři roky se stav tříd ustálí na počtu čtrnáct až patnáct a počet žáků se bude pohybovat těsně nad hranicí čtyř set. 

 Budeme vysílat do světa měně absolventů, než tomu bylo dříve. Jejich úroveň však nemůže být nižší. To je úkolem nás učitelů. Zavazuje nás k tomu tradice nejstarší střední školy v nejmladším městě naší republiky.

 Změnil se počet žáků a tříd

Vlivem nové koncepce ředitele školy reagujícího na demografický vývoj mikroregionu a později i vlivem zřizovatele  školy se změnil princip dvou paralelních osmiletých tříd a jedné čtyřleté na princip jednoho osmiletého gymnázia a dvou paralelních čtyřletých.   

V září 2006 tak studovalo na naší škole  ve 20 třídách 589 žáků, z toho v osmi třídách nižšího gymnázia 241, ve vyšších třídách osmiletého gymnázia 224 a ve čtyřech třídách čtyřletého 124 žáků.  Průměrný počet žáků ve třídě byl 29,5.  Na škole vyučovalo 45 učitelů včetně ředitele a dvou zástupců ředitele, z toho 27 žen a 18 mužů, 4 pedagogové ve starobním důchodu pracovali na částečný úvazek. 

O devět let později,  v září 2015 studovalo na gymnáziu v 16 třídách 442 žáků.Ve čtyřech třídách nižšího stupně osmiletého gymnázia jich bylo 129, v sedmi třídách vyššího stupně osmiletého gymnázia 164, v pěti třídách čtyřletého gymnázia 149. Průměrný počet žáků ve třídě byl 27,6.  K témuž datu vyučovalo ve škole 36 učitelů včetně ředitele a dvou zástupců ředitele, z toho 25 žen a 11 mužů,

Změnila se budova školy.

Za uplynulé desetiletí prošla budova mnoha dílčími rekonstrukcemi, jež přispěly k jejímu technickému i estetickému zkvalitnění. Rekonstrukční boom začal v roce 2005 vybudováním krásného venkovního sportovního areálu. Po roce 2010 pak přichází doslova stavebně-technická smršť, na jejímž finančním zabezpečení se vedle zřizovatele školy, Moravskoslezského kraje, podílelo i SRPŠ působící při našem gymnáziu. Nejprve prošly generální rekonstrukcí rozvody vody a sanitární technika traktu A,  žáci získali zcela nové šatní skříňky a moderní lavičky. V roce 2013 získal trakt B zcela nová okna. 

Celkový stav budovy postavené na konci šedesátých let však již dlouho volal po celkové rekonstrukci spojené se zateplením objektu. Tento záměr se díky zřizovateli podařilo zrealizovat ve školním roce 2014/15. Práce byly zahájeny v polovině října 2014 a probíhaly do dubna následujícího roku, pochopitelně při plném provozu gymnázia. Výuka ve ztížených podmínkách byla jistě pro pedagogy i studenty náročná, ale odměnou je krásně renovovaná fasáda školy, nová střecha a dílčí úpravy systému vytápění a vzduchotechniky v traktu tělocvičny.

Zároveň probíhaly rekonstrukce a výstavba zcela nových odborných učeben, učí se v nových učebnách fyziky, chemie, biologie, IVT, matematiky; nově vznikla grafická dílna, další jazyková učebna a fitness centrum. Kmenové třídy byly vybaveny novým nábytkem.

 

 

Foto: Budova školy před rekonstrukcí pláště 

  

Foto: Budova školy po celkové rekonstrukci

 

 

Změnil se systém výuky.

1.září 2007  přineslo velkou změnu v systému výuky. Ministerstvo školství zrušilo jednotné osnovy a jednotlivé školy od tohoto data přešly na své školní vzdělávací plány (ŠVP), které jim dovolily profilovat se určitým směrem, určit sumu vědomostí a dovedností pro jednotlivé předměty a způsob, jakým chtějí žáky vzdělávat.   Poměrně velká volnost je omezena tzv. rámcovými vzdělávacími programy, aby bylo zaručeno určité nutné minimum společné pro všechny tuzemské vzdělávací ústavy. 

Po mnoha hodinách příprav, ale i kompromisů nakonec vznikla koncepce, jejíž hlavní myšlenka je shrnuta ve větě "Z Havířova do Evropy". Důraz je kladen na všeobecné gymnaziální vzdělání s možností rozvíjet své schopnosti a dovednosti v rámci volitelných seminářů.    Studenti předmaturitních ročníků si volí tři semináře a studenti maturitních ročníků dokonce šest seminářů.  Maturantům pak zůstává z povinných předmětů společná jen čeština, matematika, cizí jazyky, ZSV, IVT a tělocvik, tedy 19 hodin týdně, zbylých 12 hodin, tedy 38 %   svého školního vyučování  si volí podle svého zájmu a profesního směřování. 

Nabídka odborných seminářů se snaží reagovat jednak na zájem studentů a jednak na požadavky vysokých škol pro přijímací zkoušky.   Studenti si tak mohou vybírat z nabídky například těchto seminářů:  molekulární biologie a genetika, praktická měření z fyziky, dějiny umění, historie literatury, seminář a cvičení z chemie, anglické reálie, deskriptivní geometrie, diferenciální a integrální počet, programování, psychologie, společenskovědní seminář, seminář a cvičení z matematiky, obchodní angličtina, ekonomie a ekonomika,  mezinárodní vztahy,  geografický seminář, latina, příprava na First Certificate,  právo, stylistika, biologie člověka,  moderní literatura, konverzace ve španělském jazyce, konverzace v německém jazyce a dalších. 

 

Změnila se maturita

Dlouho avizovaná změna v oblasti maturitních zkoušek přišla naostro ve školním roce 2010-2011.  Studenti nově maturují ve dvou částech, společné a profilové. Gymnaziální maturita se skládá ze čtyř předmětů, v části označované  "společná" jsou všichni maturanti zkoušeni z českého jazyka a literatury a volí si z cizího jazyka, nebo matematiky. Zkoušky z češtiny a cizího jazyka jsou komplexní, matematika je zkoušena písemně. Ve školní části označované jako "profilová" si pak vybírají dva předměty, kterým byli v průběhu svého studia na gymnáziu vyučování, podobně jako tomu bylo v dřívějších letech.

Maturanti musejí nejprve absolvovat písemné části z českého jazyk a matematiky, nebo cizích jazyků. V češtině píší slohovou práci v rozsahu cca 250 slov a tzv. didaktický test ověřující zejména znalosti mluvnice, z cizího jazyka je čeká kromě didaktického testu a poslechu i krátká slohová práce ověřující jejich schopnost komunikovat.