Z Porta do Santiaga: Devět dní, které nás změnily
včera | Cizí jazyky | Mgr. Adrián Pustówka
12×
Na začátku byla výzva. Devítidenní pěší pouť z portugalského Porta do španělského Santiaga de Compostela započala 30.4.2025. Na 13 studentů našeho gymnázia čekalo něco přes 260 kilometrů.
Pro zobrazení tohoto obsahu je nutné přijmout marketingové cookies. Klepnutím na tlačítko soubory povolíte a obsah bude možné zobrazit.
pouť do Santiaga
Každý den jsme objevovali nová místa, nové tváře, nové příběhy. Naši cestu lemovali klikaté cesty mezi vinicemi, rybářské vesničky, historická města i stinné lesní stezky. Počasí se s námi nemazlilo – chvíli slunce na grilování, chvíli déšť tak vydatný, že během chvilky jsme měli z bot rybník. Noci v ubytovnách byly různorodé – někdy pohodlné, jindy jsme poznali, jak moc může chrápat cizí poutník z opačného konce světa. Poznávali jsme krásu jednoduchosti.
Zažili jsme dobrodružství, která by vydala na vlastní seriál: ztracený spacák hned v Ostravě na nádraží, poutnické menu, hromadu smíchu. Naše nohy mezitím procházely osobním peklem. Puchýře jsme pojmenovávali jako domácí mazlíčky a náplastí jsme spotřebovali tolik, že bychom mohli zásobit menší lékárnu. Někteří z nás se naučili chodit tak opatrně, že by nás obdivoval i mistr baletu, a nechyběli ani debaty o tom, kolik kilometrů ještě zbývá. A přesto – nebo právě proto – to mělo kouzlo.
Den D je tady. Do cíle už je to jen pár kilometrů. Když jsme došli na náměstí před katedrálou v Santiagu, měli jsme v nohách stovky kilometrů a v duši něco, co se těžko popisuje. Pocit, že jsme zvládli něco velkého. Něco, co se neodehrávalo jen na mapě, ale i v nás. Zjistili jsme, kolik zvládneme, když opravdu chceme. A že cesta je někdy důležitější než samotný cíl.
Tahle cesta nebyla jen o chůzi. Byla o přátelství, odhodlání a taky o tom, že největší dobrodružství někdy začíná obyčejným krokem – ideálně v dobrých botách.
Buen Camino
