Voda, olej a Zahrada aneb Morava 2021
Průběh letošního školního roku neměl obdoby. Téměř osm měsíců distanční výuky a učení se před monitorem namísto setkávání se spolužáky se na nás všech velmi podepsalo. Proto jsme ocenili nápad vyrazit nedlouho po otevření škol na vodácký kurz na řeku Moravu.

Po dvou týdnech balení, příprav a těšení jsme se v pondělí 14. června vydali autobusem do kempu nedaleko Šumperka. Účastníky kurzu byly dvě třídy (7. A a 3. A4), čtyřčlenný pedagogický doprovod a mladý havířovský kouzelník Vespe, který svými písničkami a neformálním přístupem pomáhal zajišťovat pohodovou atmosféru od začátku až do konce.
První den se nesl ve znamení nácviku pádlování na stojaté vodě. Po postavení stanů a vyslechnutí teoretických instrukcí jsme naskočili do kánoí, někteří vůbec poprvé, a postupně jsme si osvojovali základní techniku ovládání lodi. V úterý pak přišel čas pokořit samotnou řeku Moravu. I přes nemalé množství říčních meandrů, spadaných stromů a občasných „cvaknutí“, se této sportovní disciplíny zhostili všichni velmi důstojně. Ve středu jsme dopluli do kempu v obci Třeština a následující den zdolávali i poněkud „olejovitější úsek“ do Nových Mlýnů - (pro nevodáky: úsek, ve kterém je voda více stojatá). Navzdory námaze nás naši spolužáci, pedagogický doprovod i společný pokřik drželi nad vodou (tedy většinou….).
Večery patřily zábavě a zaslouženému odpočinku. Každý si přišel na své, ať už se jednalo o občerstvení v restauraci, prozkoumávání okolí, hraní společenských her, opékání párků či zpěv písní u táborového ohně (zvlášť oblíbeným singlem se stala Vespeho „Zahrada“). A protože každá řeka má své endemity, jedinečné druhy, došlo i na seznámení se s těmi moravskými. Poslední večer byl fenomenální, opředený magií a tajemnem a až tehdy se z nás stali opravdoví vodáci. Víc prozrazovat nemůžu a ani nechci, to si musí člověk zažít na vlastní kůži. Těm, které to teprve čeká, bych poradila jediné: „Nebojte se bahna, stejně před ním neutečete!“
V pátek 18. června se na kemp v Třeštině sneslo naše poslední vodácké ráno. Toulali jsme se a pluli po řece (na rozdíl od bratrů Nedvědových) už jen chvíli. Odpoledne jsme naposledy vyčistili lodě, rozloučili se s řekou a vydali směr Havířov. Domů jsme dorazili zhruba kolem šesté, opálení, spokojeně vyčerpaní, plní nových dojmů, zkušeností a zážitků na celý život!
Tímto bych chtěla za všechny studenty poděkovat profesorskému týmu, v čele s panem profesorem Michálkem, za organizaci celé akce, za rady, instrukce, zpětnou vazbu a v neposlední řadě skvělým doprovodným program. Tak ahoooooj všem!
Anna Zegzulková, studentka 7.A